Červený podzim v zahradě

TIP VÁCLAVA DVOŘÁKA

Podzim je obdobím, které do zahrady přináší barvy. Obvykle ne barvy květů, ale barvy listů. Pestrou paletu tvoří především různé odstíny žluté, okrové a hnědé, za které mohou karotenoidy v listech obsažené. V našich středoevropských lesích jsou méně častou variantou listy zbarvené v odstínech červené. Ty vznikají tak, že s ubývajícími zelenými barvivy se v listech prosazují antokyany. A jak si do zahrady trochu té exotické červené barvy přinést? Stačí pěstovat dřeviny rodu kalina (Viburnum).

Kalina (Viburnum) je středně velký rod keřů až nízkých stromů, který se vyskytuje především v mírném až subtropickém pásu všech kontinentů vyjma Austrálie. Celosvětově má tři základní centra diverzity – od východní části Severní Ameriky po peruánské Andy, Dálný východ až jv. Asii a evropský kontinent. Přirozenou součástí české přírody jsou pouze dva druhy kalina obecná (Viburnum opulus) a k. tušalaj (V. lantana), ale v botanických zahradách, parcích i v městských výsadbách se uplatňuje pestrá škála zástupců tohoto rodu z různých koutů světa.

Kaliny jsou okrasné květem – často zaujmou zveličelými okrajovými sterilními květy, plody i podzimním zbarvením listů. Většina druhů z mírného pásu se v našich klimatických podmínkách dobře pěstuje. Z naší kolekce bych upozornil na dva druhy kalin z východní části USA, které vynikají svým podzimním červeným zbarvením listů. První z nich je kalina kasiniovitá (Viburnum cassinoides), keř nevelkého vzrůstu, blízce příbuzný kalině nahé (V. nudum), který vyniká v keřových pláštích, podél plotů či jako doplněk k vodním prvkům. Dalším zástupcem je kalina višňolistá  (V. prunifolium), která může dosáhnout vzrůstu malého stromku a bývá používána i do vysokých živých plotů. Oba druhy mají modravé, ojíněné plody, které poutají pozornost po opadu listů.