Přírodní podmínky

Základní údaje


Poloha

Zahrada leží v rovinatém terénu o nadmořské výšce asi 210 m a její rozloha činí 0,65 ha. Plochu zahrady lze rozdělit na tři části (parková, centrální a okrajová). Jednotlivé části se výrazně liší ekologickými podmínkami a způsobem využití.


Podloží

Podloží je tvořeno čtvrtohorními naplaveninami řeky Moravy a vrstvou navážek (štěrk, kamení, škvára), které jsou překryty často jen slabou vrstvou (20 cm, někdy i méně) vysýchavé písčitohlinité zeminy. Hladina podzemní vody se nachází v hloubce 4,5-7,0 metrů.


Klima

Klimaticky patří území do teplé, mírně vlhké oblasti s mírnou zimou. V letech 1961–1990 činila průměrná roční teplota 8,8 °C a srážky 562 mm. Aktuálně probíhající studie potvrzuje i na základě měření v naší botanické zahradě postupné oteplování klimatu.



Parková část

Parková část s travnatým podrostem a hajní květenou, představuje stinnou partii, v níž se můžeme setkat jak s našimi domácími keři a stromy, tak i s různými exoty. Výrazný je zejména jarní aspekt s bohatě kvetoucími drobnými cibulovinami jako jsou ladoňky (Scilla spp.), sněženka Elwesova (Galanthus elwesii) a sněženka podsněžník (G. nivalis), modřence (Muscari spp.), které s nástupem léta zatahují. Tato část přiléhá ke skleníkovému areálu Flóry Olomouc a navazuje na rozsáhlý park ve Smetanových sadech.



Centrální část

Centrální část zahrady je tvořena záhony s velkým množstvím rostlinných druhů uspořádaných podle jednotlivých čeledí botanického systému. Jedná se o slunné vysýchavé záhony, takže druhy stinných stanovišť zde většinou nejsou pěstovány. Ty jsou začleňovány do celkové kompozice zahrady na ekologicky vhodnější místa, zejména v parkové části.



Okrajová část

Tato část zahrady zahrnuje několik partií. Především je to dlouhý pruh při železniční trati osázený zejména exotickými keři a liánami. Podrost zahrnuje nižší trvalky a také nízký rozpínavý bambus mnohopučku (Pleioblastus fortunei).



Slatiniště

Další významnou plochu představuje slatiniště, na němž byla shromážděna živá sbírka květeny slatinných mokřadů. Ukázalo se však, že bez prostorové izolace si mnohé druhy nadměrně konkurují a méně expanzívní a citlivější druhy mají tendenci vymizet. Je zde např. velký porost vzácného křížence přesličky různobarvé (Hippochaete variegata) a přesličky větevnaté (H. ramosissima), velmi vzácná mařice pilovitá (Cladium mariscus), velké keře ze střední Evropy vymizelé břízy nízké (Betula humilis), která ještě koncem 19. století rostla v Litovelském Pomoraví). Velmi efektní je množství tři metry vysokých lodyh mléče bahenního (Sonchus palustris).



Bazének

Přitažlivou partií je bazének s nápadným porostem řezanu pilolistého (Stratiotes alloides) trochu připomínajícího světle zelenou vodní aloe.

©  Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty UP 2019  |  admin