Parková část s travnatým podrostem a hajní květenou, představuje stinnou partii, v níž se můžeme setkat jak s našimi domácími keři a stromy, tak i s různými exoty. Výrazný je zejména jarní aspekt s bohatě kvetoucími drobnými cibulovinami jako jsou ladoňky (Scilla spp.), sněženka Elwesova (Galanthus elwesii) a sněženka podsněžník (G. nivalis), modřence (Muscari spp.), které s nástupem léta zatahují. Tato část přiléhá ke skleníkovému areálu Flóry Olomouc a navazuje na rozsáhlý park ve Smetanových sadech.

Centrální část zahrady je tvořena záhony s velkým množstvím rostlinných druhů uspořádaných podle jednotlivých čeledí botanického systému. Jedná se o slunné vysýchavé záhony, takže druhy stinných stanovišť zde většinou nejsou pěstovány. Ty jsou začleňovány do celkové kompozice zahrady na ekologicky vhodnější místa, zejména v parkové části.

Tato část zahrady zahrnuje několik partií. Především je to dlouhý pruh při železniční trati osázený zejména exotickými keři a liánami. Podrost zahrnuje nižší trvalky a také nízký rozpínavý bambus mnohopučku (Pleioblastus fortunei).

Další významnou plochu představuje slatiniště, na němž byla shromážděna živá sbírka květeny slatinných mokřadů. Ukázalo se však, že bez prostorové izolace si mnohé druhy nadměrně konkurují a méně expanzívní a citlivější druhy mají tendenci vymizet. Je zde např. velký porost vzácného křížence přesličky různobarvé (Hippochaete variegata) a přesličky větevnaté (H. ramosissima), velmi vzácná mařice pilovitá (Cladium mariscus), velké keře ze střední Evropy vymizelé břízy nízké (Betula humilis), která ještě koncem 19. století rostla v Litovelském Pomoraví). Velmi efektní je množství tři metry vysokých lodyh mléče bahenního (Sonchus palustris).

Přitažlivou partií je bazének s nápadným porostem řezanu pilolistého (Stratiotes alloides) trochu připomínajícího světle zelenou vodní aloe.