Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Přírodní podmínky

Zahrada leží v rovinatém terénu o nadmořské výšce asi 210 m a její rozloha činí 0,65 ha.
Podloží je tvořeno čtvrtohorními naplaveninami řeky Moravy a vrstvou navážek (štěrk, kamení, škvára), které jsou překryty často jen slabou vrstvou (20 cm, někdy i méně) vysýchavé písčitohlinité zeminy. Hladina podzemní vody se nachází v hloubce 4,5-7,0 metrů.
Klimaticky patří území do teplé, mírně vlhké oblasti s mírnou zimou. V letech 1961-1990 činila průměrná roční teplota 8,8 °C a srážky 562 mm. Aktuálně probíhající studie potvrzuje i na základě měření v naší botanické zahradě postupné oteplování klimatu.

Plochu zahrady lze rozdělit na tři části, které se výrazně liší ekologickými podmínkami a způsobem využití:

Parková část

Parková část s travnatým podrostem a hajní květenou, představuje stinnou partii, v níž se můžeme setkat jak s našimi domácími keři a stromy, tak i s různými exoty. Výrazný je zejména jarní aspekt s bohatě kvetoucími drobnými cibulovinami, které s nástupem léta zatahují. Tato část přiléhá ke skleníkovému areálu Flóry Olomouc a navazuje na rozsáhlý park ve Smetanových sadech.

Centrální část

Centrální část zahrady je tvořena záhony s velkým množstvím rostlinných druhů uspořádaných podle jednotlivých čeledí botanického systému. Jedná se o slunné vysýchavé záhony, takže druhy stinných stanovišť zde většinou nejsou pěstovány. Ty jsou začleňovány do celkové kompozice zahrady na ekologicky vhodnější místa, zejména v parkové části.

Okrajová část

Tato část zahrady zahrnuje několik partií. Především je to dlouhý pruh při železniční trati osázený zejména exotickými keři a liánami. Podrost zahrnuje nižší trvalky a také nízký rozpínavý bambus Arundinaria pygmaea.
Další významnou plochu představuje slatiniště, na němž byla shromažďěna živá sbírka květeny slatinných mokřadů. Ukázalo se však, že bez prostorové izolace si mnohé druhy nadměrně konkurují a méně expanzívní a citlivější druhy mají tendenci vymizet. Je zde např. velký porost silně ohrožené přesličky různobarvé (Hippochaete variegata), velmi vzácná mařice pilovitá (Cladium mariscus), velké keře ze střední Evropy vymizelé břízy nízké (Betula humilis), která ještě koncem 19. století rostla v Litovelském Pomoraví). Velmi efektní je množství tři metry vysokých lodyh mléče bahenního (Sonchus palustris).
Přitažlivou partií je bazének s nápadným porostem řezanu pilolistého (Stratiotes alloides) trochu připomínajícího světle zelenou vodní aloe. Koncem dubna zde nepřehlédnutelně rozkvétá toulcovka kamčatská (Lysichiton camtschatcensis) s velkými bílými toulci a přes léto porost touleně srdčité (Houttuynia cordata) s tmavými listy a ozdobnými bílými „květy“ s dlouhým žlutým středem.


U Botanické zahrady 920
8:00 - 18:00